logo
Blížící se šloucher:
Blížící se hladěž:
Blížící se akce:


Novinky
 
Šlouchery
Hladěže
Pravidelné hladěže
Další akce
 
Reporty
Fotogalerie
 
Nová hladěž
 
Plán srazů (Google document)
...:::Reporty:::...

Zaslat nový report



ReportérSrazDatum zaslání
Alex Clair Fox Opava (2007-02-24) 2007-02-28 21:32:52
Záznam srazu:

Půdvanáctá odbila a Ginny na nás čekala u nádraží. Já a Sysi Lumpíková jsme mou zásluhou dorazily trochu později. Tak a pro nás obě začal srazík. V té restauračce, kde se Ginny schovala pře zimou, jsme počkaly a nakonec se i dočkaly Ostaváků. Ve 13:30 byli zde a já už se mohla jenom strachovat o pražskou výpravu. Ti se nám po nějaké době ozvali, že už jsou v Opavě u Hypernovy. No a jelikož tu byli poprvé, je zcela přirozené, že se ztratili. Po několika telefonátech a jednom skoro hysterickém záchvatu z mé strany, jsme se přeci jen setkali. Konečně! Nahodili jsme si směr čajka (Sysi a já jsme vedly)…. Jelikož, jak někdo řekl, byla v Opavě zima jak ,, na Sibiři’’, Ginny nemohla uskutečnit svůj už předem připravený program. A tak, jelikož je to naše šikulka, na něco přece jen přišla. Slovní RPG se podle ní už dlouho nehrálo, bylo tedy potřeba vytáhnout do na světlo Boží ( nebo aspoň na světlo Teddyho =)). V teple čajovničky jsme si s tímhle užili spoustu legrace. Nevím jak vy, ostatní účastníci srazu, ale já asi už nikdy nezapomenu na ,, jablko stále letí’’ nebo na ,, upečená veverka pohnula nožičkou’’ či na malou železnou ženu, chlapíka v palestině, Ginniny ,, felbloudy’’ a kouzlo ,, Sékni sébou’’, které někdo použil na Sysi ( to kouzlo se pak v reálu doopravdy vyplnilo- to když sebou Sys při loučení séééékla pod nejedoucí vlak). Zábava byla i když se vyplňoval kvíz. U některých otázek jsme se mohli potrhat smíchy, zvláště povedenou otázkou byla ,, Čí jsou Mack Solivanské děti? ‘’. Tomu se všichni smáli, až na pana Crewna, který se sice zmohl na něco, co vypadalo jako úsměv a pak zčervenal jako rajčátko. =) Když už nás RPG nebavilo, přišel na řadu Lauri Faladar a jeho kouzelná brašna. Hafo jsme si vyhráli s jeho skákající žabkou, kterou jsme si nestále podstrakovali do hrníčků-misek s čajem a další vlna veselí propukla tehdy, když Lauri předvedl vlkodlačí babičku. Akorát, že ti lidi, co seděli s náma v místnosti moc vesele nevypadali… Čím to asi je?
S pousta lidí si taky přivezla svoje vlastní zvířátko. Já tam měla zatím vezejmeného netopýra, Thess si přivezla asi 2 metrového hada, Kitty si vzala jezevce-fretku, dlaždičouna, Lauri měl menší verzi Thesiina hada a Sysi… ta měla prostě sebe =). Odpoledne nám uteklo jako voda mi někteří se s námi už museli rozloučit. Nejprve odjela Ginny následně pak včici tři Magicusové. My ostatní si sbalili svoje saky paky, shromáždili se do stádečka na příní pana Faladara jsme šli omrknou Slezské muzeum. Lauri byl asi jediný, kdo se o to muzeum aspoň trochu zajímal. Ostaní si našli jinou zábavu- skákali ze zídky u muzea. Slečna de Fuego a slečna Black se rozhodly, že spojí svůj život v jeden a non RPG se vezmou. Oddávající byla Kio. Pak Sysi dostala zase jeden nápad- zavolá Verískovy Korrynce a přitáhne ji sem. Ta nejdříve nechtěla, pak si to ale rozmyslela. Když mezi nás přišla, radši nic neříkala, rozdala hašlerky a zase HOOOOODNĚ rychle zmizela. Že by se nás lekla? Lauri opravdu na sobě neměl tu vlkodlačí masku… Pak jsme se zase vydali k našemu srazovému místu-k východnímu nádraží. A tady jsme se nadobro rozešli. Ostraváky šla vyprovodit Sysi a já jsem klusala vedle Pražáků. Poslední objetí a zamávání a byl konec srazu… Teď už opravdu.