Probudila sem se v 10.25 AM a první myšlenka, která mi bleskla hlavou byla: "Sakra, budík selhal!". Jo, bylo tomu tak, zapomněla jsem si totiž večer nastavit políčko sobota, popadla jsem teda mou mobilní sovku, která mě tak zradila a napsala Yrse, kde jsou. V odpověď mi přišla rychlá SMS a následně i volání od Timoty. Dohodly jsme se, že je vezme na náměstí a já za nimi přijdu.

Když jsem vlítla na náměstí, hned mi padli do oka. Kdo by také mohl přehlédnout Dielův erb Inverness, ovšem rychle se vzdalovali a já je dostihla skoro až o kilometr dál, ani moje spěšná zpráva Timoty, "Za tebou, prase s kamerou", nepomohla. Po prvních letmých hugzech v pohybu jsme narazili na mrtvou kočku (viz foto), zřejmě to McGonagallové moc nevyšlo, ale kdo by se divil (zajímavost je, že u jednoho přechodu, co jsem přešla cestou, byl i mrtvý ježek).
Bylo mi sděleno, že všichni mají zavřeno a tak jsme se vydali do Café Baru Union, byla jsem vyslána jako předvoj a vešla do lokálu jako první. Už při usazování nás míjeli divné pohledy ostatních, ale je tomu snad někdy jinak?

Já, Jane a Timoty jsme měli vybráno hned (my s Timí jako gurmáni jsme si vybrali něco jako Mattonku za 45 Kč) a protože ostatní dál váhali se svým výběrem, zaperlila Timoty s hláškou dne: "Já si myslim, že byste to moh' jít udělat a pak příjít zas", propuklo všeobecné veselí.

A tak jsme otravovali dál prostředí Unionky, až byl čas na placení. Protože nebyl nikde nablízku žádný sexy číšník z těch dvou nesexy číšníků, co tam byli, musela jsem vzít padesáti korunu (hodila se, má sexy růžovou barvu) a zavolat: "Pane vrchní, ja platím!", propuklo další vlna chechtání a i jeden z obsluhy se za barem culil. Úspěch! Teddymužel mi Timoty doporučila, ať nechám spropitné, bylo to velkých sedm korun, proto jsem jí výhružně připomněla, že mi to dluží. Dále, po nezdařilých protestech mě a Drakýska, byl vybrán cíl městský park. Nakonec se to vyplatilo, protože všichni byli unešeni z dřevěného Pepka Námořníka, z feťáckého altánku, ale největší radost byla ze zbrusu nových prolejzaček, včetně HOUPAČEK! O ty byla největší pranice. Po dalším dohadování byl vztyčen cíl muzeum.

Koupili jsme lístky za pouhých 15,-, aneb, sláva Českolip.. Invernesskému muzeu. My s Drakýskem jsme zkušeně udělali rychlokurz, což se nám ale nevyplatilo, protože jsme pak dost dlouhou dobu čekali na ostatní. Nakonec se k nám přidali Fíja a Timoty a my čekali pouze na ministra a jeho skupinku. Jane se od nás odpojila, protože musela náhle jít hlídat svého sourozence a my ostatní jsme konečně nabrali směr Moravanka - restaurace, pizzerie.

V Moravance si každý objednal podle svého gusta a řešili jsme různé otázky, jak to tak bývá. Především se debata točila kolem dění na HOCZ a dokonce i kolem toho, že Derek si vytiskl špatné spoje, proto jsme museli krátce po páté hodině odejít a vyrazit směrem na autobusové nádraží. Cestou tam mě agresivní Arissa stále provokovala, tak jsme se celou cestu pošťuchovali, samozřejmě já silnější jsem vyhrála (XD). Bohužel nám s Timoty jel autobus domů a já se připojila, protože se mi nechtělo jít tu štreku domů a tak jsme se rozloučili a spokojeně odfrčeli spojem MHD.