logo
Blížící se šloucher:
Blížící se hladěž:
Blížící se akce:


Novinky
 
Šlouchery
Hladěže
Pravidelné hladěže
Další akce
 
Reporty
Fotogalerie
 
Nová hladěž
 
Plán srazů (Google document)
...:::Reporty:::...

Zaslat nový report



ReportérSrazDatum zaslání
Suzanne Bellow Pragocon 2008 - Praha (2008-02-01) 2008-05-07 14:00:41
Záznam srazu:

Pár lidí mi řeklo ,,Hele, Suz, napiš zase report!" Hm... Ale vždycky, když padne slovo report, tak zrudnu a zalezu někam do kouta. Takže, tímto se chci omluvit za minulý report, nebyla jsem jaksi při smyslech ^^. Ale dobrá, udělám vám radost (radost?! XD).

Pátek

Ehm, ehm. Ráno jsem se probudila v sedm hodin. Vstala jsem a šla si vyčistit zuby atd. Začalo to jako obyčejné ráno. Ano, začalo. Později mě rodiče odvezli (za vydatné pomoci GPS ^^) na místo určení – Gymnázium Buďánka. Zamávala jsem jim a byla jsem ráda, že je mám z krku. Pomaličku jsem se přesunula ke blíže ke vchodu, kde jsem se posadila na zídku, klepala kosu a psala někomu SMS. Možná jste mě zahlédli, já byla to malý, blonďatý s palestýnou kolem krku (..xD). Chvilku jsem tam tak seděla, nervózně pokukovala kolem po všech těch andorácích a czechzouňácích. Už když jsem přicházela, tak jsem si všimla sympatické holky, která seděla několik metrů ode mě a vypadala rovněž dosti opuštěně. Mohlo jí být tak šestnáct, na sobě měla černý kabát, džíny, KMMka (glády, pro neznalce XP).. Prostě sympoška.
Po půl hodině mrznutí, když už jsem pomalu přemýšlela, jakým autobusem pojedu zpátky, za mnou ta dívka nejistě přišla.

Ona: „ahoj, vypadáš dost opuštěně, ke komu tady patříš?“
Já: „přišla jsem sem jako na sraz hocz, ale nikde je tu nevidím.. co ty?“
Ona: „já jsem přišla v rámci čekzoun, jsem i na hocz a k andoru se nehlásím“ *zasměje se*
Já: *pousměje se* „aha.“.
Ona: „Jinak.. Já jsem na hocz Siny Sorrowová, těší mě.“ *natáhne k ní ruku*
Já: *stiskne její ruku* „Já jsem Suzanne Bellow, taky mě těší..“
Ona: „Nechceš jít dovnitř? je tu dost kosa..“
Já: „Jasně, proč ne..“

Ták jsme se přesunuly blíže ke vstupním dveřím, seznámily se s další opuštěnou duší (milou dívčina z literárního bloku), vystály společně frontu, zaplatily vstup a vydaly se nahoru, do druhého patra.

Já: Bože, já se bojim.. *hlesne*
Ona: Čeho, probůh?
Já: Stanleyho..
Ona: *smích* tak pojď zatím se mnou do sekce czechzone..
Já: Fajn..

Poté jsem se asi dvacet minut seznamovala s čekzouňákama, než jsem se ‚nenápadně‘ vyplížila s foťákem do naší sekce. Po chvilce se k mojí maličkosti doběhla Thes se vzkazem od Bennyho a postupně se přihrnulo i pár dalších známých tváří, jako Arien, Sic, Mori, Arisska etc. Byla jsem zatáhnuta do místnosti a postupem času začal můj strach ze Stanlíka opadávat. Následovalo pár hodin poloviční nudy, kdy jsme si s holkama nechaly od ochotného andoráka ohřát vodu na čaj. Rovněž jsem shlédly jakýsi anime film a zahrály si Osadníky. Začalo se nám to kumulovat v hlavní místnosti HOCZ a všechno se to nahrnulo na ultra zábavnou přednášku pana Forrina (au..). Po vytrpění přednášky následovalo další zmatené přebíhání z jedné sekce do druhé a v pozdních hodinách večerních si pro mne přijelo naše stříbrné autíčko a Suzánka musela udělat pápá (XD).

Sobota

Ráno jsem se probudila opět velmi časně, zabalila si s sebou šaty, čaj, hrníček, nějaké ty potraviny a hlasitým ječením jsem probudila rodiče, kteří mne (za doprovodu hlasitých projevů nesouhlasu) až k Buďánce. Vybelhala jsem se do druhého patra, kde to ještě všechno spalo. Ostudy, takhle v osm chrnět.. Stála jsem tedy v bundě a s taškou přes rameno ve dveřích, když jsi mého zjevu všimla Rajčel, která jako jedna z mála nechrňela. „Suzanne, kam jdeš?“, otázala se vyjeveně. „Já? Já jsem právě přišla..“, odvětila jsem. „Fákt? Já myslela, že jsi spala tady vedle..“, pokračovala zmateně. „Né, já spala doma..“, zasmála jsem se. „Aha..“
Na chvilku jsem se stavila i ve vedlejší místnosti, kde to napůl už žilo. Přivítala jsem se se Sic, Mori, Arisskou, Arien, Hedvičkou, Thes, Maggie, Carol, Alen, Veron.. Prostě celkem pohodové ráno. Usrkávajíc čaje jsme všichni čekali na ‚Ranní pozdrav slunci‘, který byl na programu. Ničeho jsme se nedočkali, jen dalšího oxidování všude možně. Absolvovali jsme pár přednášek, které byly vesměs zajímavější, než ta Forrinova. Asi v sedm večer se všichni začali (bůhvíproč) převlíkat do šatů a podobně, tak jsem se taky přidala. Shromáždili jsme se ve spací místnosti, která byla vyklizená. Byla nám osvětlena pravidla LARPu a předána kniha kouzel. Celý LARP jsem chodila ve dvojici s Carolkou (sestřičkou), dokud nás zlá (maminka :P) Maggie nezmrazila a my nakonec spolu nestály. Povídaly jsme si s Hadem, co měl ruku na hlavě a tak nám ta chvíle utekla celkem rychle. Přišel párek mudlovských reportérů, kteří si nás hned začali fotit a slibovali, že z nás udělají hvězdy prostřednictvím jejich plátků. Posléze se nachomejtnul někdo, kdo nás rozmrazil a vyslechl. Připojily jsme se opět k naší skupince a byly zavřeny do místnosti s tlupou prváků (už skoro druháků) a Laurim, co nás měl na starost. Po chvilce vpadl Goldy, pak odešel, pak tam byla jeho mrtvola, pak jsme u ní s Carol bulely a ták.. Prý to byl super LARP, ale pro nás, budoucí druháky, to bylo nanic..
Posléze jsme se přeskupili do místnosti určené k pořádání plesu, kde jsme shlédli divadýlko Lukase, který předváděl, jak se tančí v které koleji. Dále jsme se začali učit různé tance, při kterých jsme si s Arisskou šlapaly na nohy (promiiň xD) .. Po plesu se hrály nějaké hry (tuším) a nahrnula se tam spooousta čekzouňáků. Odklidili jsme se ke stranám a sledovali jsme tombolu. Jane McGuire, vedle které jsem seděla, prohlásila: „Já si připadám jak důchodce. Chudáci, když tohle dělaj po večerech..“. Musela jsem jí dát za pravdu. První půlhodina losování výherců ‚vytuněných kapesníčků‘ sice šla přežít, ale další čtyři takové už vážně ne. Postupně se začalo odcházet na chodbu, ale já a Jane jsme statečně vydržely až do momentu, kdy mi v kapse zazvonila SMS, která oznamovala, že si nyní (asi ve 12:40 v noci) pro mne jedou rodiče.. Rozloučila jsem se tedy a odjela domů.

Neděle

Tentokrát moji rodiče vypověděli službu a já se musela na Buďánku vypravit sama. Po hrozivém zjištění, že mi autobus jede až za hodinu, jsem se rozhodla vrátit se domů, ale naštěstí mé oko zabloudilo i na druhou budovou zastávku, kde mi autobusák zastavil svůj vůz již o deset minut později. Cesta nebyla moc dlouhá, ale já na určené zastávce zapomněla vystoupit. Dalších několik zastávek bylo na znamení, které jsem nevěděla, jak se dělá (XDD). Naštěstí jsem nezpanikařila a když se ozvalo: „V Uličce, příští zastávka...“, tak jsem ihned vystoupila. Chvilku jsem nevěděla kam jít, ale nakonec mé kroky zamířily kamsi mezi domy, kde jsem uviděla onu příkrou uličku, kterou naše auto mířilo k Buďánce předchozí dvě rána i večery. Vyšla jsem tedy vzhůru, kde jsem zahlédla onu omšelou budovu gymnázia. Jsem tady, pomyslela jsem si a vydala se dovnitř. Tam už to v 9:30 všechno žilo a já se zapojila do hromadného posedávání, drbání a harémování. Vyměnila jsem si s tlupou těch milých lidiček své devítimístné číslo za to jejich a začala se loučit. Arisska mě nechtěla pustit, ale nakonec musela a já udělala pápá.. Po odchodu valné většiny se šlo na tramvaj, kterou jsme dojeli na anděl.. Rachel a Derek se odpojili, aby navštívili KFC a my (já, Maggie, Carol, Dravil, Mike, Blader, Clair, Alen, Veron a Filip) jsme zapadli do jakési hospůdky poblíž. Dodnes se mi Mike směje, protože jsem si dala pstruha, když si ostatní dali třeba řízek.. XD Mno nevadí, pokecali jsme, vypili několik litrů kofoly já se dověděla dost nových věcí.. Po cca. dvou hodinách jsme se rozloučili a každý se vydal svým směrem, já například na metro.. Celkově to byl fakt super sraz, třeba to, jak jsem v sobotu ztratila mobil, který se našel v Mikově spacáku (XDD) atd.. Seznámila jsem se se spoustou nových super lidí.. A tímto moc, moc děkuju Siny, že jsem neodešla domů..