Tak jsem si všimla, že tu ze srazu ještě není žádný report a tak mě napadlo něco malého sepsat.

S Jimmym a Denčou jsme se srazili chvilku po dvanácté hodině a rychlým krokem došli koupit jízdenky. Pak už jsme jen šlápli do kroku a nastoupili do našeho vlaku směr Ústí nad Labem. Sice jsme se na začátku ještě museli díky cizincům, kteří trvali na svém rezervačním místě (My jim to nebereme, jen tam neměli nic napsaného, ale co bychom jim to brali, že.) přesunout do dalšího vagonku, kde už jsme se pohodlně uvelebili a vyčkávali na výjezd vlaku z Hlavního nádraží. Ano během chvilky už jsme opravdu vyjeli. Po cestě jsme zkoukli jeden díl Big Bang Theory a pak se smáli úchylným otázkách malých puberťaček v takovým tom nezáživným časopise, který jsem šlohla sestře.

A mimochodem už jsme na dlažbách Hlavního nádraží v Ústí nad Labem. S otevřenou náručí jsme se přivítali s naším skvělým panem řiditelem neboli milovaným Blackym, s úžasnou rudovláskou a oslavenkyní Loletkou (neodpustím si) a s prvotřídní paní profesorkou Nyneivou neboli naší Danae. Po pár chvílích, kdy jsme přemýšleli, kdo má přijet, kdo nepřijede, kdo prostě jen zas někam něco naťukal a skutek utek, jsme se vydali do ulic velko ... maloměsta. Jessinku velmi uchvátili trolejbusy, takže z nich bude mít ještě po Novým Roce supr Vánoce a pak už jsme došlapali až k obchodnímu centru, kde jsme vyčkali na krásnou nově vybudovanou lanovou dráhu směr Větruše. Tam jsme opět udělali několik fotek, podívali se do Zrcadlového bludiště, kde jsme se dokonale vyblbli, hledali kešku v okolní oblasti, z čehož byl hlavně Jimmy a Blacky moc moc nadšeni, což pak pokračovalo následujíc, že chtěl Blacky šplhat na věž jednoho baráku či co to bylo.

Poté jsme se lanovkou vydali zpět do obchodního centra, protože byl již čas zavítat do teploučké čajovky u Veselé Žáby. Usadili jsme se v krásném výklenku, kde bylo plno měkkoučkých podsedáčků. Následovně jsme si objedali pár známých a velmi dobrých čajů, včetně oliv, pistácií a tradičních toastových chlebů, s kterými jsme si užili plno zábavy. První kolo proběhlo v objednání tří toastů, poté následovalo kolo druhé. Po dalším příchodu čajovník prohlásil, že mají v toastu speciální omáčku a na to se pak objednali další toastové chleby. Když pak přišel čajovník naposledy, oznámil, že má salám už jen na jednu várku toastů, a tak nakonec padla i poslední objednávka.

A tak jsme se hezky najedli, pokecali, vyfotili se. Poslechli jsme si úžasně "záživné", ač velmi vtipné rozhovory Jimmyho a Blackyho o počítačových vymoženostech. Po dlouhých hodinách strávených v krásné společnosti, pokecu a teplého čaje, jsme se zhruba mezi sedmou a osmou hodinou rozhodli zaplatit a odporoučet se na Hlavní vlakové nádraží a rozloučit se s naší milovanou Lole(tkou). Loučení bylo samozřejmě srdceryvné a vlasoryvné. Začalo to Blackym, který dostal od Lole pramínek vlasů. Jessinka hned toužila po pramínku také a poté co jej ztratila dostala velmi velký trs, který spokojeně ukryla do peněženky. Pak už se jen udělalo pápá a Lole zmizela z dohledu.

Po dalších deseti minutách se objevil i vlak směrem Děčín a tak se zbylý trampové Jessica, Jimmy, Danae, Denča a náš pan řídící bydlící vydali směr "domov, sladký domov". Na nádraží v Děčíně jsme pak byli postupně odvezeni k domu Blackyho mamkou, čímž první várka ve složení Jimmy, Danae a Denča odjela a Jessí s Blackym odšlapali k Albertu, kde ještě nakoupili pár toastových chlebů a suroviny. Nene, v čajovně to vážně nestačilo. Blackyho mamka nás poté vyzvedla a po pár minutách už byl vidět krásně osvícený domek.

Začalo ubytovávání, příprava televize, dvd, filmů, her a podobných zabavovacích věcí. Asi během hodiny jsme už byli uvelebený u televize a hlodali deku u filmu s Johnym Deppem Tajemné okno. Následoval film Vrtěti psem, u kterého to pár lidí trošku zalomilo. Vlastně mezi lidma to byl jen jeden člověk a to Jessinka. Následoval Jára Cimrman, u kterého se pár ospalých oček zase probudilo k životu a vesele se bavilo. Následovala myšlenka spánku. Ale kam si lehnout. Po něčem, co naznačovalo hru "Škatulata hejbejte se" si každý konečně našel své místo. V posteli se uvelebili Danae s Jimmym, Blacky si ustal sám se sebou na matračce a Jessi s Denčou zabrali druhé dvě matrace. Nakonec všem padla očka mezi půl pátou a pátou hodinou ranní.

V devět hodin se Jessince otevřeli oči, aby po chvíli zjistila, že Danae a Jimmy jsou vzhůru a velmi živě diskutují šepotem. Po delším nepovedeném pokusu Jessinky o další spánek se nakonec probudil i Blacky a tak se nakonec vykodrcala z postele a šla si povídat, spíš poslouchat. Nakonec se probudila i Denča. Po hodině se nakonec všichni zas odporoučili na velmi známá místa u televize a zapla se trilogie Duna. Při prvním díle ovšem jistí účastníci opět zavřeli oči a dali se do prodlouženého spánku. Po druhém díle se přemýšlelo, co se bude hrát a nakonec se rozhodlo pro Dostihy, které se ovšem nakonec stejně nehráli, páč bylo v plánu za hodinu odjíždět směr nádraží. To se nakonec nekonalo a tak jsme se koukali na show s Hughem Lauriem a jeho kolegou. Následoval další planý poplach o jízdu na nádraží, a tak jsme po chvíli přemýšlení pustili Toma a Jerryho, postupně balili a čekali na hodinu D.

Ta během dalších hodin opravdu nastala, a tak se všichni srdceryvně loučili s Blackym, který nakonec do Prahy nejel a zůstal v Děčíně. Po odjezdu autem, scéna jak vystřižená z nějakého filmu aneb Blacky mávající u baráku, nasedl zbytek poutníků - Danae, Jessi, Denča a Jimmy - do vlaku a frčelo se do známé zaprdlé Prahy. Cesta probíhala v klidu a míru. Jessinka pochrupkávala, Denča si četla knížku, Jimmy s Danae pročítali internety a tak hodina a půl utekla rychle. V půl osmé už se stálo na dlažbách Hlavního nádraží v Praze a všichni se rozloučili. Danae a Jimmy pak nasedli na metro směr Háje a Jessi s Denčou směr Letňany.

Na závěr si myslím, že ačkoliv bylo v plánu víc lidí, nakonec sraz v 6ti lidech byl skvělý a já myslím, že si ho všichni perfektně užili.