Aby těch reportů nebylo málo, ráda bych přidala ještě ten svůj a to zcela (ne)dobrovolně!

Co se týče víkendových srazů jsem úplný nováček. Moc jsem nevěděla do čeho jdu, kolik věcí a hlavně jídla si s sebou mám vzít a tak podobně. Narovinu, trochu jsem to přepískla a příště se budu řídit stylem Můry - balím peněženku a klíče.
Cesta na sraz pro mě začala o půl 4, kdy jsem se vypravila z Hradce Králové. Před 6 jsem již byla na nádraží. Samozřejmě se mi hlavou honilo mnoho myšlenek, například jestli skupinu Hoczáků vůbec poznám a zda mě mezi sebe vezmou. Obavy byly úplně zbytečné, protože mě přivítali s otevřenou náručí!

Poté, co jsme se (bez pražské skupiny) všichni sešli, vydala se naše skupina směr klubovna. Cestou jsme samozřejmě navštívili obchod, kde se někteří z nás ještě dovybavili jídlem a energiťáky (že, Můro?). Po desetiminutové pauzičce jsme se vydali dál na cestu a po několika minutách dorazili na klubovnu, kde jsme si vybalili, zabrali místo na spaní a poté kecali a čekali na pražskou skupinu.
Ta dorazila až navečer. Poté, co jsme se přivítali a následně sešli ve Velké Síni, proběhlo údajně netradiční seznamovací kolečko. Sešlo se nám zde mnoho primusů a prefektů jak z řad současných tak řad minulých. Jakmile jsme se všichni představili, šli jsme se převléct do našich kostýmů, vybavili jsme se hůlkami a šlo se na první aktivitu, kterou byl noční Counter Strike v parku. Řeknu vám, lepší hru jsem v životě nehrála! Mě osobně se opravdu líbila i přesto, že jsem patřila do družstva, které ani jednou boje o vlajku nevyhrálo (neviditelný plášť a šaman nejlepší kombo!). Po hře jsme se, někteří opravdu hladoví, vydali středem města pro pizzu. Na klubovnu se dorazilo až v ranních hodinách. I přesto někteří z nás na sobě nepociťovali únavu a vesele hráli dál karty a všemožné deskové hry do ranních hodin.

I v sobotu byl program velice pestrý. Hrálo se slovní RPG, které bylo rozděleno na dvě skupiny. V té mé se nejvíce osvědčilo kouzlo Bombardo (skvěle, Kiri!) a hra se nám povedla dohrát zhruba do hodiny. Dále se pokračovalo v Hroozleyho maratonu, hraní deskových her a kouzelnického Bangu (konečně ho umím!) a v neposlední řadě i v soubojnickém klubu. Večer byly nejoblíbenější karty proti mudlům, u kterých se sedělo až do dvou do rána.

No a byla tu neděle, kdy jsem se rozloučila a vyrazila domů. Víkend mi opravdu hodně rychle utekl a hrozně mě mrzelo, že jsem musela opustit skupinu tak pohodových lidí. Sraz jsem si moc užila a těším se na další! :)